Kdy hrozí cukrovka
U cukrovky se rozlišují dva typy. Prvním typem lidé trpí již od dětství. K zachování života potřebují uměle dodávaný inzulin (injekčně). Cukrovka druhého typu se objevuje po čtyřicítce. Inzulin při ní nemusí být dodáván. Často bývá spojena s nadváhou, či přímo obezitou. Lékaři stále připomínají, že zdravější způsob života by mohl zmenšit výskyt diabetu druhého typu.
Pokud hladina glukózy v krvi přesáhne 10 mmol/l, jedná se o cukrovku. Diabetes 2. typu provází mnoho příznaků, ale ne moc specifických. Patří mezi ně zamlžené vidění, žízeň, svědění, únava, kožní infekce a pomalé hojení ran, bolesti nohou včetně nepříjemného mravenčení chodidel. Lidé také trápí častější močení.
Stanovení diagnózy cukrovky je snadné, spočívá v odběru krve a zjištění koncentrace cukru v krvi (takzvané glykemie). Hodnota glykemie se udává v milimolech na litr [mmol/l]. První odběr se provádí kdykoliv během dne a pacient před ním nemusí být nalačno. Při tomto náhodném odběru může dojít ke 3 možnostem:
- Glykemie je vyšší než 11,1 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
- Glykemie je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
- Glykemie vyjde mezi 5,6–11,1 mmol/l. V tomto případě je zde nejistota – člověk může být zdravý, může mít prostě jen vyšší glykemii po nedávném jídle, ale také může mít cukrovku. Aby se omezil vliv potravy, pozve se dotyčný k zopakování vyšetření, ale tentokrát nalačno.
Glykemie – tabulka
- Ideální hladina cukru je 4 až 5 mmol/litr krve u zdravého člověka.
- Normální je do 5,6 mmol/litr krve.
- Lehce zvýšená hladina cukru je 5,6 mmol/litr krve až 7 mmol/l krve.
- Hodnota přes 7 mmol/litr krve značí nemoc, vyskytuje se u diabetika.
U dětí je typická cukrovka prvního typu.
Glykemie nalačno
U glykemie nalačno nastávají také 3 možnosti:
- Glykemie nalačno je vyšší než 7 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
- Glykemie nalačno je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se již dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
- Glykemie nalačno vyjde mezi 5,6–6,9 mmol/l. V tomto případě není jistota. Tomuto stavu se anglicky říká „Impaired Fasting Glucose“ (IFG) a jde o podtyp prediabetu. Jedinec s touto glykemií nalačno se dále vyšetří pomocí orálního glukózového tolerančního testu (OGTT).
OGTT – orální glukózový toleranční test je poslední fází diagnostiky přítomnosti či nepřítomnosti cukrovky. Vyšetřovaný přijde nalačno a dostane vypít přesnou dávku cukru rozpuštěného ve vodě (tedy oslazenou vodu). U dospělých se obvykle rozpustí 75 gramů cukru v 250 mililitrech tekutiny. Po 60 a 120 minutách od vypití se pak změří glykemie. Pomocí tohoto testu se definitivně určí, jak je organismus schopen reagovat na zvýšený příjem cukrů v potravě.
Mohou opět nastat 3 možnosti:
- Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut vyšší než 11,1 mmol/l. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
- Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut nižší než 7,8 mmol/l. V takovém případě je dotyčný zdravý.
- Hodnota glykemie po OGTT je po 120 minutách mezi 7,8–11,1 mmol/l. O člověku s tímto výsledkem se řekne, že má porušenou glukózovou toleranci, což je opět forma prediabetu. Je vhodné, aby změnil životosprávu (zdravá strava, dostatek pohybu, zhubnutí), a v řadě případů se nasazuje metformin (běžný typ perorálního antidiabetika).
Glykemie po jídle
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Jak si vysvětlit naměřené hodnoty
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Fae