Kdy hrozí cukrovka
Cukrovka patří mezi nejčastější chronická onemocnění současnosti a rozlišují se dva hlavní typy. Diabetes 1. typu vzniká obvykle v dětství nebo dospívání a vyžaduje celoživotní podávání inzulinu.
Diabetes 2. typu se nejčastěji objevuje po čtyřicátém roce života, ale v posledních letech se posouvá i do mladších věkových kategorií. Často souvisí s nadváhou, obezitou a sedavým životním stylem.
Riziko vzniku cukrovky významně zvyšuje nedostatek pohybu, dlouhodobý stres, nevhodná strava a genetická zátěž.
Pokud hladina glukózy v krvi opakovaně přesahuje 10 mmol/l, jedná se již o vysoce suspektní stav svědčící pro cukrovku.
Mezi časté příznaky patří žízeň, časté močení, únava, zamlžené vidění, svědění kůže a pomalé hojení ran, i když v počátečních fázích může být onemocnění zcela bez příznaků.
Glykémie – tabulka
Hodnoty glykémie se posuzují odlišně u zdravého člověka, u diabetika a u dětí. Pro správnou orientaci slouží následující tabulka.
Orientační hodnoty glykémie
| Hodnota glykémie | Význam |
|---|---|
| 4,0–5,6 mmol/l | normální hodnoty u zdravého člověka |
| 5,6–6,9 mmol/l | zvýšené hodnoty – prediabetes |
| ≥ 7,0 mmol/l | cukrovka – typické hodnoty u diabetika |
U dětí je častější výskyt cukrovky 1. typu a hodnoty je vždy nutné posuzovat individuálně v kontextu klinického stavu.
Glykémie nalačno
Glykémie nalačno se měří po minimálně 8 hodinách bez příjmu potravy a představuje základní vyšetření při podezření na cukrovku.
Pokud je glykémie nalačno vyšší než 7,0 mmol/l, jedná se o diagnostické kritérium diabetu.
Hodnoty nižší než 5,6 mmol/l jsou považovány za normální.
Rozmezí 5,6–6,9 mmol/l označuje porušenou glykémii nalačno (IFG), což je forma prediabetu.
V těchto případech se provádí další vyšetření, nejčastěji orální glukózový toleranční test (OGTT).
OGTT – orální glukózový toleranční test
OGTT slouží k posouzení schopnosti organismu zpracovat glukózu po jejím zátěžovém podání.
- ≥ 11,1 mmol/l po 120 minutách – cukrovka
- < 7,8 mmol/l po 120 minutách – normální výsledek
- 7,8–11,1 mmol/l – porušená glukózová tolerance
Glykémie po jídle
Postprandiální glykémie vyjadřuje hladinu cukru v krvi po jídle a má zásadní význam pro dlouhodobou prognózu pacientů.
Ukazuje se, že zvýšená glykémie po jídle může být rizikovější než zvýšená glykémie nalačno.
Člověk tráví značnou část dne v postprandiálním stavu, a proto má tato hodnota velký klinický význam.
U části pacientů může být glykémie nalačno normální, ale glykémie po jídle výrazně zvýšená.
Neléčená zvýšená postprandiální glykémie zvyšuje riziko srdečně-cévních komplikací.
Jak si vysvětlit naměřené hodnoty
Naměřené hodnoty glykémie je vždy nutné hodnotit v souvislostech, nikoli izolovaně.
Cukrovka se neposuzuje na základě jednoho měření, ale opakovaných výsledků v čase.
U diabetiků je zásadní selfmonitoring – pravidelné měření pomocí glukometru.
Relevantní přehled o průběhu dne poskytuje 7–8 měření denně, zejména nalačno, před jídlem a po jídle.
Správná interpretace hodnot umožňuje včasnou úpravu stravy, pohybu i léčby.
FAQ – Často kladené otázky
Jaká je správná hodnota glykémie nalačno?
Za normální se považuje hodnota do 5,6 mmol/l.
Jaká glykémie po jídle je ještě v normě?
Ideálně by neměla přesáhnout 7,8 mmol/l dvě hodiny po jídle.
Může být cukrovka i při normální glykémii nalačno?
Ano, u části pacientů je zvýšená pouze glykémie po jídle.
Jak často si má diabetik měřit cukr v krvi?
Podle typu léčby, často 4–8× denně.
Jaký vliv má strava na glykémii?
Zásadní – složení, množství a glykemický index potravin přímo ovlivňují hodnoty.
Je jednorázově zvýšená glykémie důvodem k panice?
Ne, rozhodující je opakované měření a posouzení lékařem.
