Slinivka při cukrovce
Slinivka břišní produkuje mimo jiné inzulin – hormon, který je klíčový při přeměně a využití cukru v organismu. Pokud slinivka produkuje nedostatek inzulinu, zvyšuje se hladina cukru v krvi, a to je z dlouhodobého hlediska pro tělo nepříznivý stav. Dochází k onemocnění zvanému diabetes mellitus (cukrovka). V pokročilé fázi cukrovky je nutné dodávat tělu inzulin umělou formou (injekce).
Kde je v těle slinivka
Kde je slinivka v lidském těle (uložení slinivky v těle)? Slinivka břišní je úzký plochý orgán dosahující délky mezi 12–15 cm. Anatomicky se dělí na 3 části: hlavu, tělo a ocas. V břiše je slinivka lokalizována pod játry, mezi žaludkem a páteří. Hlava slinivky přímo naléhá na dvanácterník (což je první část tenkého střeva). Ve slinivce břišní jsou drobné vývody, ve kterých se tvoří tekutina, která odtéká do hlavního vývodu slinivky. Tento hlavní vývod, který prochází celou délkou slinivky (od ocasu až k hlavě) a sbírá tekutinu z celé slinivky, ústí ve dvanácterníku společně s hlavním žlučovodem, jímž odtéká do tenkého střeva žluč ze žlučníku tvořená v játrech. Pokud máte bolesti v horní části břicha, které vystřelují do oblasti zad, tak to je právě oblast, kde bolí slinivka.
Uložení orgánů v těle – obrázek
Kde přesně se slinivka v lidském těle nachází? Na tomto obrázku můžete vidět uložení slinivky v našem organismu.
Jak se pozná podrážděná slinivka
Nejčastějšími příznaky, které vedou k podezření na onemocnění slinivky břišní, jsou bolest břicha v oblasti pupku, průjmy, hubnutí, nechutenství a žloutenka (zežloutnutí kůže a očního bělma na podkladě blokády odtoku žluči – žlučovod prochází skrze část slinivky břišní a některá její onemocnění mohou způsobit neprůchodnost žlučovodu, což vede k výše uvedenému zežloutnutí).
Zánět slinivky břišní (pankreatitida) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitidu (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitida): Je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischemií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky.
Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitida): Je velmi častý, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen. Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje.
K poškození slinivky a následnému zánětu vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu, například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelitiáza) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy (pankreatolitiáza).
S poškozením slinivky a následným zánětem se můžeme setkat i u některých jiných onemocnění (tuberkulóza, spála, syfilis).
U zánětu slinivky hraje významnou roli rovněž genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu).
Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Rizikovým faktorem jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen. Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelitiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, ten může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Riziko se snižuje při prevenci žlučových kamenů (hlídání příjmu cholesterolu v potravě).
Projevy
Akutní forma: U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku nebo levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).
Chronická forma: Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že díky nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků). Pomocí samovyšetření nelze stanovit diagnózu.
Jak poznám bolest žlučníku od bolesti slinivky
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází k městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní. Rozeznat konkrétní onemocnění může pouze lékař.
Zánět slinivky může být zaměněn s těmito onemocněními:
- perforací gastroduodenálního vředu (vřed na rozhraní žaludku a dvanáctníku);
- mechanickou střevní neprůchodností;
- infarktem myokardu.
Proto při rozhovoru s lékařem žádné své příznaky nezapírejte, snažte se uvést i pro vás nepodstatné detaily související s onemocněním.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Euph